Vojtěch Šabach
(* 30. 3. 1895 osada Kosovy u Úsobí na Vysočině -   † 27. 3. 1958 Poděbrady)



Brusič skla, československý legionář bojující na východní frontě, hrdina z bitvy u Bachmače, který se vrátil z Vladivostoku až v roce 1921, člen čsl. stany národně socialistické, manžel Boženy Šabachové, rozené Sedlákové (12. 12. 1900 - 1953).

Po návratu do vlasti krátce pracoval v továrně na sukno a poté se nechal vyškolit jako brusič skla. Po svatbě krátce bydleli v Dobrém nad Sázavou a následně se odstěhovali do severních Čech. Po zabrání Sudet se rodina odstěhovala do Světlé nad Sázavou (Nádražní ulice 27), a v srpnu 1941 pak do Poděbrad, kde postupně bydleli na adresách Lipanská 732 (1941-51), Přibyslavská 782 (1951-3), Dvořákova 609/II. V Poděbradech Vojtěch pracoval nejprve ve Štěpánkově sklárně, ale posléze u něho byla zjištěna silikóza a byl nucen odejít do invalidního důchodu. Pak ještě pracoval jako recepční v lázních. Zemřel ve stejném lázeňské domě v Poděbradech, ale již jako pacient s trvalým bydlištěm v Praze 4.

Dcera Věra (*1. 10. 1924, ve Sloupu) byla v Poděbradech učitelkou v mateřské škole. V roce 1952 se provdala za Jaroslava Fořta. Jejich syn Pavel se narodil roku 1954.

Druhorozená dcera Vlasta si vzala hudebního skladatele Miroslava Raichla.
Nábožensky se hlásil k čsl. církvi husitské.





Ukázka práce Vojtěcha Šabacha
V den svatby (1921)U Lochmanů ve Sloupu