Na mapě jsou červeně zvýrazněna místa vztahující se
k historii rodu, buď jako rodiště předků nebo jako místo pobytu rodiny.![]() | ![]() |
| V prvním domě v levo dole (co jsou v oknech květiny) bydlel Vojtěch Šabach se svojí matkou a bratrem Františkem po návratu z 1. světové války. Později tam jezdil Vojtěch rodinou na prázdniny. Jeho dcera Věra vzpomíná, jak ji babička učila se modlit a jak "strejda Franta" po návratu ze Sokola prohlásil: "Nemořte to dítě, maminko." | Továrna na sukno, kde Vojtěch po návratu z války v roce 1921 se svým bratrem Františkem pracovali. Vojtěchova nastávající pocházela z nedaleké Nové Vsi a
vzali se již v září toho roku. V zatáčce za fabrikou měla o mnoho let později Vojtěchova dcera Věra se svým mužem vážnou nehodu na motocyklu. |
![]() | ![]() |
| Zde v pokojíku na druhém patře (zřejmě toho prostředního domu) měla rodina Vojtěcha Šabacha azyl během 2. světové války poté, co byli vyhnáni ze Sudet. Dům patřil truhláři, který vyráběl rakve. Ty měl vystavené v 1. patře. Sám bydlel též ve 2. patře a měl pokoj vedle pokoje Šabachových. Pro vodu se chodilo do řeky. | Přes ulici býval Lidový dům, který vedl Vojtěchův starší bratr Josef. Před válkou k němu příbuzní jezdívali na prázdniny. Věra vzpomíná, jak děti spávali na seníku v rozlehlé zahradě a dostávali k snidani kozí mléko. Josef byl i s manželkou za války zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře. |
![]() | Škola ve Světlé Sem chodila Vlasta během 2. světové války do školy. Neměla na to dobré vzpomínky. Pan učitel si rozděli třídu podle finanční situace rodičů a Vlasta byla vzhledem k tomu, že byli uprchlíky ze Sudet, zařazena do řady u dveří mezi městskou spodinu. Tato zkušenost v ní vyvolala silný pocit křivdy, který na dlouho ovlivnil její politické názory. |