Narozen: 17. února 1872 ve Velkém Dřevíči, okres Broumov
Zemřel: 25. prosince 1948 (v 5 hodin ráno) v Náchodě, č.p. 777
řídící učitel v Lomech a ve Vysokově, manžely Běleny rozené Krapkové,
syn Kamil Raichl, vnukové Miroslav Raichl a Jiří Raichl
Hynek se vydal na studia učitelského ústavu do Hradce Králové, jelikož hospodářství ve Velkém Dřevíči čp. 59 po otci převzal jeho starší bratr Antonín (29. 6. 1864 - 19. 10. 1911) Ten měl tři děti: Petra, Martu a Pavla:
 |
Petr Raichl v Maternici na straně 148 píše:
Při doplňování rodinné kroniky jsem pátral po původu svého prapradědečka, který se jmenoval Reichelt. Přišel jsem na zajímavý zápis v novoměstské kronice:
"Jiří Reichelt z Rychnůvka v roce 1726 v Novbr. v šítě slámy 2 bible, 1 postilu a 1 kancionál ze Šestovic domů odvezl a v komoře schoval, kdež byla tuplovaná podlaha, ježto vždycky po žebříku lezeno býti muselo." O tom zprávu podává jesenický p. farář Tobiáš Potůček p. regentovi: "Dne 20. Nvb. ráno mezi druhou a třetí hodinou. Málo jsem se vyspal pro toho - šelmu -." Rozsudek na něho 14. II. 1727 zněl, by "půl léta na obci v pútach robotoval."
Marta Raichlová si vzala náchodského policejního kapitána Bohuslava Peterku, se kterým měli dceru Olgu. Kapitán Peterka se významným způsobem zasloužil zdokumentování válečných operací ve Východních Čechách v roce 1866 a Olga po jeho smrti opatrovala jeho rozsáhlé sbírky předmětů vážících se k válce 1866.
Pavel Raichl se věnoval velkoobchodu, který předtím založil již jeho otec, Hynkův bratr Antonín. Sídlem firmy se stala prostorná vila uprostřed Rokytníka. Předmětem podnikání byl zásilkový prodej textilního zboží. S bratrem Petrem též zainvestovali stavbu turistické chaty na Turově. Po roce 1929 se podnik dostal do problémů a rodina od té doby žila v poměrně skromných podmínkách. živnost ukončila jeho vdova na počátku 2. světové války.
Pavel měl pět dětí. Nejstarší syn Lubomír studoval medicínu ale zemřel v roce 1940, dcery Vlasta (maturovala 1940) a Jitka (maturovala 1944) byly po skončení války přijaty na právnickou fakultu, kde se však po únorovém puči staly obětmi politických čistek. Obě pak prakticky dožily v Rokytníku, nikdy se nevdaly a zemřely krátce po sobě v letech 2002 a 2003. Syn Drahomír byl vášnivým tenistou, též zůstal svobodný a žil až do smrti v 80. letech se sestrami ve vile v Rokytníku. Nejmladší syn Vladimír maturoval v roce 1951, pak žil jako inženýr v Brně. Nyní je na penzi v Rokytnické vile.